V prvních dnech roku se badatelům otevřela nově zrekonstruovaná knihovna SZM. Restaurovány byly historické prvky, mezi nimiž nechyběl ani unikátní dřevěný strop, objevený až při staveních pracích, díky rekonstrukci má knihovna i novou fasádu, která odpovídá původnímu vzhledu Janottovy vily, a zcela nové jsou také depozitární prostory pro knihovní fondy SZM, včetně jedinečné sbírky tzv. silesiak, tedy knih souvisejících se Slezskem.
Křtu se v roce 2013 dočkala rovněž nová unikátní publikace s názvem Příroda Slezska, jejímž kmotrem se stal kytarový virtuóz Štěpán Rak. Kniha je prvním takto kompletním zpracováním tématu přírodních poměrů regionu českého Slezska, představuje ty nejdůležitější geologické i biologické poznatky o přírodě Slezska s důrazem na přírodní jedinečnosti, zvláštnosti a zajímavosti. Více než třicetičlenný autorský tým do ní vložil současné přírodovědné poznatky, které sepsal do formy, jež osloví nejen odborníky, ale také milovníky přírody z řad laické veřejnosti.
Návštěvníci expozičních areálů SZM si mohli v roce 2013 vybírat z široké a pestré nabídky výstav i akcí. Na prvním místě je nutné zmínit výstavu Znamení vertikál, třetí ze série zemských výstav cyklu Slezsko: Lidé a země řešeného v rámci projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) s názvem Slezsko: Paměť – identita – region. Tato jedinečná výstava, která přesahuje i do roku 2014, se pokusila jako první podat ucelený vhled do náboženského života českého Slezska. Z tisíců artefaktů ukrytých v muzeích, archivech, církevních i soukromých sbírkách vybrali autoři na 300 předmětů, mezi nimiž nechyběly ani skutečné skvosty. Výstava byla doplněna bohatým doprovodným programem – přednáškami, komentovanými prohlídkami či edukačními programy. V nejbližší době vyjde výpravný katalog k výstavě.
V Historické výstavní budově byla k vidění též ojedinělá výstava s názvem Jan Balabán – Jsem tady / Každým setkáním se něco stane, kterou připravila kurátorka Památníku Petra Bezruče, literárněvědného pracoviště SZM. Tři tematické celky výstavy představily Balabánův život a dílo, odraz osobnosti Jana Balabána ve výtvarném umění i prostředí legendárního ostravského Antikvariátu a klubu s galerií Černý pavouk. Nedílnou součástí výstavy byla nejen autorská čtení a promítání dokumentů, ale i další akce s literární, publicistickou, výtvarnou či divadelní tematikou.
Velký úspěch zaznamenala výstava s názvem Preparátor – Putování světadíly s Vilémem Borůvkou. Výstava zahájená v Arboretu Nový Dvůr u příležitosti životního jubilea Viléma Borůvky, významného preparátora, cestovatele, fotografa a sběratele zoologického materiálu, přilákala během roku 2013 více než 30 000 návštěvníků. Díky velkému zájmu tak nakonec byla nejen prodloužena až do března 2014, ale také rozšířena o sérii přednášek nazvaných Čtyřmi světadíly s Vilémem Borůvkou.
Při výčtu akcí za rok 2013 nelze opomenout ani unikátní projekt Europeana 1989, který nesl podtitul Psali jsme dějiny. Dosud nikdy nerealizovaný mezinárodní projekt, jehož záštitu a organizaci v ČR převzalo Národní muzeum, nabídl možnost aktivně se podílet na zachycení nedávných dějin pro následující generace. Zájemci tak mohli prostřednictvím svých vzpomínek, dobových předmětů či dokumentů pomoci zaznamenat nejen velké politické události hektické doby přelomu 80. a 90. let, ale také to, jak vypadaly dějiny z pohledu těch, kteří v této době žili.
V letních měsících se SZM zapojilo do projektu Putování s nejkačkou. Ten prostřednictvím soutěže prezentoval dvacet nejkrásnějších a nejzajímavějších turistických cílů kraje, jež zkrásněly díky dotacím z EU. Historická výstavní budova SZM si v silné konkurenci vedla velmi úspěšně a v návštěvnosti se po celou dobu soutěže držela na předních místech.
Památník II. světové války nabídl v roce 2013 svým návštěvníkům zajímavou výstavu nazvanou Muži a válka, která dokončila trilogii výstav o dětech, ženách a mužích ve válečných dobách. Představila způsob, jakým válka zasáhla do života zástupců různých profesí, jak žili například dělníci, učitelé, duchovní či četníci. Nastínila také osudy politických vězňů v koncentračních táborech, příběhy významných politických představitelů protinacistického odboje i osudy příslušníků exilových vojenských útvarů. Neméně zajímavá byla také výstava Řop, řop, řopík, připravená ve spolupráci s Areálem čs. opevnění v Hlučíně-Darkovičkách, která představila historii československého lehkého opevnění z let 1935–1938, tzv. řopíků.
Celková návštěvnost Slezského zemského muzea v roce 2013 dosáhla 82 400 vstupů. Nejvyšší návštěvnost patří Arboretu Nový Dvůr (30 494 vstupů), na druhém místě se pak umístila Historická výstavní budova s 25 535 vstupy, která ale už v srpnu 2013 přivítala svého 40 000. návštěvníka od znovuotevření po rekonstrukci. Do Památníku II. světové války si cestu našlo 14 826 platících návštěvníků.
Úspěchy v návštěvnosti zaznamenaly i mnohé akce – již tradičně se vysokému zájmu těšila především Slezská muzejní noc, díky které navštívilo expoziční areály SZM 3 145 lidí. Velký zájem vzbudily také Darkovičky v rytmu swingu konané v rámci projektu Technotrasa, tuto akci navštívily dva tisíce návštěvníků. Výrazné zvýšení návštěvnosti akcí pak zaznamenaly akce v Arboretu Nový Dvůr. Celkem 1 976 návštěvníků zavítalo v létě na Víkend otevřených zahrad, 1 869 pak v říjnu na akci s názvem Vyřeš/ž si svou dýni a 1 623 lidí si nenechalo ujít Indiánské léto.
Pořádání výstav je však jen špičkou ledovce, hlavní náplní pracovníků SZM je vědeckovýzkumná činnost. Pracovníci oddělení přírodních věd se kromě řešení mnoha projektů, které přinesly řadu hodnotných poznatků, účastnili tuzemských i zahraničních konferencí a exkurzí. Z nich lze jmenovat bryologicko-lychenologické dny (problematika mechů a lišejníků), mezinárodní středoevropskou dipterologickou konferenci v Ostravě, zabývající se dvoukřídlým hmyzem, i konferenci ve Finsku věnovanou nemocem ryb a korýšů. Z exkurzí pak především Expedici Mallorca, díky níž byla nalezena řada druhů nových pro tento ostrov, získány nové poznatky o slaništní fauně i cenný sbírkový materiál. Neméně cenné a zajímavé však byly také expedice a terénní výzkumy na Slovensku, ve Švédsku, Kyrgyzstánu či v Jizerských horách a na Frýdlantsku. „Kromě obsáhlé monografie Příroda Slezska publikovali odborní pracovníci během roku osmnáct studií v odborných časopisech a sedm v dalších tiscích. Kromě toho se věnovali přípravám výstav – např. Nevítaní hosté, výstavy instalované v Arboretu Nový Dvůr, nebo Mouchy a surrealismus, výstavy kreseb a novoročenek Jindřicha Roháčka, která byla k vidění v Severočeském muzeu v Liberci a také v centrální hale Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Zapojili jsme se do akce Evropská noc pro netopýry a realizovali výukové programy pro první a druhý stupeň základních škol, které byly věnovány netopýrům a veverkám," shrnula vedoucí oddělení Lenka Jarošová.
V roce 2013 byla vypracována směrnice pro správu „podsbírky živé dřeviny" v Arboretu Nový Dvůr, řešící specifika oproti zacházení s jinými sbírkovými předměty. Následně byla podána žádost o zápis této dendrologické podsbírky do centrální evidence sbírek (CES).
Odborní zaměstnanci oddělení ochrany sbírkových předmětů zajistili doprovodné programy k výstavě Preparátor – putování světadíly s Vilémem Borůvkou, v květnu 2013 vydali katalog a následně připravili i sérii přednášek. „V roce 2013 pokračovala realizace projektu ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava s názvem „Zkvalitnění výuky muzejní konzervace a restaurování a průzkumu historických materiálů". Ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě byly také na pracovištích oddělení ochrany sbírkových předmětů realizovány nové semestrální kurzy pro bakalářský studijní obor Historie-muzeologie a pro další příbuzné obory studijního programu Historické vědy. V souvislosti se základním posláním oddělení, tedy poskytováním komplexního servisu pro podsbírky Slezského zemského muzea, průzkumem stavu, péčí o sbírkové předměty a restaurování, je nutno zmínit spolupráci se Zoologickou zahradou v Košicích, která Slezskému zemskému muzeu poskytuje hodnotný zoologický materiál za účelem rozvoje zoologické podsbírky SZM," uvedl Pavel Petr, vedoucí oddělení ochrany sbírkových předmětů.
Pracovníci z oddělení společenských věd a oddělení historického výzkumu se zabývali řešením projektu Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) s názvem Slezsko: Paměť – identita – region. „Hlavním výstupem uvedeného projektu je realizace výstavy a katalogu Znamení vertikál," uvedla Jana Koudelová, vedoucí oddělení historického výzkumu. Vedle vydání několika odborných studií byla dokončována práce na dalších výzkumných projektech (např. Perzekuce čs. občanů v SSSR 1918–1956). Na vědecké činnosti SZM se podíleli rovněž pracovníci Památníku II. světové války. Ve spolupráci s občanským sdružením Post Bellum bylo např. v rámci projektu NAKI natočeno 21 rozhovorů s přímými účastníky odboje za 2. světové války. Další významnou oblastí, kterou se pracoviště snaží rozvíjet, je vzdělávací činnost. Proto byla od podzimu nabídnuta základním a středním školám Moravskoslezského kraje možnost absolvovat s žáky výchovně-vzdělávací programy – s největším zájmem se setkal program na téma Holocaust a pronásledování Židů v Evropě. V rámci dlouhodobé spolupráce s občanským sdružením PANT se také uskutečnil v Památníku II. světové války během září workshop pro učitele dějepisu z Moravskoslezského kraje. Mimo expoziční areály Slezského zemského muzea bylo z oddělení společenských věd zapůjčeno přes tři tisíce sbírkových předmětů na výstavy a expozice v jiných institucích v celé České republice i zahraničí. „Můžeme se také pochlubit získáním významných akvizic – vybavení městského bytu z 1. poloviny 20. století, souboru umělecké litiny či souboru fotografií Gustava Aulehly," shrnula nejvýznamnější úspěchy z této oblasti Sylva Pracná, vedoucí oddělení společenských věd. Darem od Severočeského muzea v Liberci navíc získalo SZM také bustu Otto Zinsmeistera, významného opavského lékaře.
Slezské zemské muzeum se může za rok 2013 těšit z mnoha úspěchů a ocenění. Za rekonstrukci Historické výstavní budovy obdrželo SZM národní cenu Gloria Musaealis, na sklonku roku pak cenu Dobré srdce občanského sdružení ANIMA VIVA za pomoc při hledání uplatnění pro lidi postižené duševními nemocemi, kteří se mohli podílet na chodu nejstaršího muzea. SZM uspělo také v auditu ministerstva financí, který potvrdil výborné hospodaření s penězi EU.
Slezské zemské muzeum rovněž velmi investovalo do svého rozvoje. Značná část investic mířila do Arboreta Nový Dvůr, které se tak dočkalo opravy zámecké terasy, a dokončena byla i projektová dokumentace na výstavbu nové skleníkové expozice J. G. Mendela. S ní SZM ve druhé polovině roku uspělo při žádosti o dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Přestože získalo 42,5 milionu Kč, na pokrytí vlastních nákladů stavby tato finanční částka nepostačovala, SZM se tedy rozhodlo slíbené dotace odmítnout. Projekt nového skleníku J. G. Mendela však rozhodně v šuplíku neskončí a vedení muzea dál hledá vhodné zdroje, které by mohly pomoci s financováním stavby, včetně podání nové žádosti o dotaci z evropských fondů v příštím programovém období.
Kontakt pro média:
BcA. Květa Gebauerová, DiS., manažerka pro média, e-mail: gebauerova@szm.cz, tel: 553 622 999, mobil: 733 376 234
Poslední aktualizace článku: 29.01.2014
Vytisknout celý článek
