Úvod \ Pro média \ Tiskové zprávy a informace \ Gnalić - podmořský výzkum vraku renesanční lodi

Slezské zemské muzeum

Gnalić - podmořský výzkum vraku renesanční lodi

Na dně moří a oceánů se skrývají nejen úchvatné přírodní scenérie, ale i řada zajímavých předmětů, které se životem pod vodou původně nijak nesouvisely. Jedním z nich jsou kupříkladu vraky lodí, jejichž cesta skončila dříve, než posádka zamýšlela…

 

Tak tomu bylo i v případě velké obchodní lodi Gagliana Grossa o nosnosti 750 tun, která na podzim roku 1583 ztroskotala u ostrůvku Gnalić na východním pobřeží Jadranu. Na palubě vezla náklad z domovských Benátek do Istanbulu. Většina zboží směřovala na dvůr sultána Murada III., který po nedávném požáru harému očekával mimo jiné zásilku skla na jeho obnovu. Té se však nedočkal… Pohnutý příběh této lodi a jejího nákladu je mimořádným zdrojem informací o rozvinutých obchodních stycích napříč Evropou. „Předměty z lodi jsou zrcadlem pozdně renesanční Evropy. Zajímavá je také jejich různorodost: nacházíme suroviny, poloprodukty i hotové výrobky. Samotný vrak lodi je z odborného hlediska nesmírně cenný, v benátském archivu jsme dohledali mimo jiné i smlouvu na objednání dubového dřeva pro výrobu této lodi,” přibližuje doc. Irena Radić Rossi, vedoucí výzkumu a týmu Adrias. Archeologičtí potápěči vyzvedli z této lokality již více než 20 000 předmětů, které společně s dochovanými archivními záznamy řadí tuto oblast mezi světově velmi významnou. „Odborníci tvrdí, že neexistuje podvodní archeologická lokalita, která by přinesla více informací o kulturních a hospodářských dějinách Mediteránu. Pro posluchače bude jistě zajímavé i obrazově bohatě dokumentované seznámení se způsoby, jakými výzkum v pětadvacetimetrové hloubce vlastně probíhá,“ dodává Matěj Martinčák, člen výzkumného týmu Adrias a pracovník SZM.

 

Co tedy víme o historii této lodi, osudech posádky a zboží? Co lze pomocí nejmodernější technologie ještě z vraku a dalších nálezů zjistit?  Našlo se v útrobách lodi i zboží ze Slezska? Jak vypadal pozdně renesanční námořní obchod? To vše a mnoho dalšího se dozvíte na přednášce Matěje Martinčáka.

 

Akce se koná ve středu 21. února 2018 v 17.30 hodin v Historické výstavní budově Slezského zemského muzea. Vstup zdarma. Více na www.szm.cz.

 

Tisková zpráva ke stažení zde.

 

Kontakt pro novináře:

Mgr. Romana Cieslarová, tisková mluvčí, cieslarova@szm.cz, 733 376 234.

Poslední aktualizace článku: 14.02.2018

Vytisknout celý článek

Doporučit článek „ Gnalić - podmořský výzkum vraku renesanční lodi“ na Facebook      

Další články v této rubrice

 
Sté výročí vzniku Československa ve světle meziválečného období a módních trendů

Sté výročí vzniku Československa ve světle meziválečného období a módních trendů

09.03.2018

Jak se žilo lidem ve Slezsku a na Ostravsku mezi dvěma světovými válkami? Jak prožívali období hospodářské krize a destrukci první republiky v závěru 30. let 20. století? Koho řadíme mezi přední osobnosti tehdejší doby v našem regionu? A jakým směrem se ubíraly módní trendy v Československu?

Přečíst celý článek  
Slavnosti jara v Památníku Petra Bezruče

Slavnosti jara v Památníku Petra Bezruče

01.03.2018

Navštivte v březnu Památník Petra Bezruče. Připraveny pro vás budou nejen workshopy s jarní tematikou, ale také den věnovaný oslavám Mezinárodního dne žen.

Přečíst celý článek  
Velikonoce ve stylu rodiny Fabergé

Velikonoce ve stylu rodiny Fabergé

27.02.2018

Tradice Velikonoc na ruském carském dvoře byla neodmyslitelně spjata se speciálními vajíčky vyrobenými ze zlata a drahých kamenů. Jejich tvůrcem nebyl nikdo jiný než slavný šperkařský mistr Carl Fabergé. Klenoty, zhotovené náročnou technologií s překvapením skrývajícím se uvnitř, patří i v současnosti k nejvyhledávanějším uměleckým kouskům na světě.

Přečíst celý článek  
Izrael - ptačí ráj

Izrael - ptačí ráj

21.02.2018

Izrael není jen zemí mnoha konfliktů. Na jeho území se díky jedinečné geografické poloze vyskytuje řada vzácných zástupců rostlinné i zvířecí říše. Nachází se také na jedné z hlavních tahových cest ptactva, a tak není divu, že zde můžeme najít více než 500 druhů ptáků.

Přečíst celý článek  
Rozloučení s Petrem Bezručem

Rozloučení s Petrem Bezručem

07.02.2018

Literární dílna, interaktivní cesta básníkovým životem, workshopy nebo komentované prohlídky výstavy. To vše je připraveno pro návštěvníky v rámci závěrečného dvoudenního doprovodného kulturního programu k výstavě Petr Bezruč – bard prvý, co promluvil.

Přečíst celý článek  
Československo-lichtenštejnské vztahy od roku 1918 do současnosti

Československo-lichtenštejnské vztahy od roku 1918 do současnosti

24.01.2018

Lichtenštejni, kteří pobývali v českých zemích už od 1. poloviny 12. století, patří k jedněm z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů. Jak zásadní však byla změna v jejich společenském postavení po vzniku Československa? Co pro ně znamenaly události v únoru 1948? A jaké jsou současné vztahy obou zemí?

Přečíst celý článek  
Ptactvo Opavy

Ptactvo Opavy

11.01.2018

Které vzácné druhy ptáků se vyskytují na území Opavy? Kdy je nejvhodnější doba k jejich pozorování? Jak můžeme přispět k ochraně ohrožených ptačích druhů? A čím jsou ptáci lidstvu prospěšní?

Přečíst celý článek  
Afrika bez safari

Afrika bez safari

08.01.2018

V Africe najdeme nejvíce volně žijících divokých zvířat, jejichž život je ovlivněn nejen tvrdými zákony přírody, ale i lidskou činností. Nespoutaná krása zvířecí říše v africkém safari láká do této destinace ročně miliony turistů. Víte však, že se na tomto území vyskytuje také řada vzácných botanických pokladů?

Přečíst celý článek  
Vilém Borůvka a Indie

Vilém Borůvka a Indie

04.12.2017

Mezinárodně uznávaný muzejní preparátor Vilém Borůvka zasvětil celý svůj profesní život práci ve Slezském zemském muzeu. Na svých zahraničních cestách pořídil bezpočet fotografií, jež zachycují pozoruhodnou přírodu nejen v Evropě, ale i na dalších světových kontinentech.

Přečíst celý článek  
Archeologický výzkum Müllerova domu v Opavě

Archeologický výzkum Müllerova domu v Opavě

29.11.2017

Müllerův dům byl od středověku součástí areálu opavského hradu a je jedinou připomínkou někdejšího hradního sídla, které bylo později přestavěno na zámek. Díky archeologickému průzkumu ale víme, že historie tohoto místa je ještě starší.

Přečíst celý článek