První zhudebněnou básní byla již v roce 1905 Maryčka Magdonova, která se stala i nejvýraznějším námětem umění výtvarného. A právě Maryček bude na výstavě celá řada. Tato básnická postava se dostala mnohokrát na malířské plátno, stala se námětem grafických listů a kreseb a byla i inspirací sochařům pro jejich díla. K vidění budou práce Břetislava Bartoše, Jožky Barucha, Heleny Salichové, Viléma Wünsche, Aljo Berana či Jana Václava Sládka. Až na výjimky se bude jednat o doposud málo známá díla, která se na výstavách téměř neobjevují.
Nejznámějším skladatelem, který byl okouzlen melodičností básní Petra Bezruče, byl Leoš Janáček, který zhudebnil básně Kantor Halfar, Maryčka Magdonova a 70.000. Nebyl však jediným – bylo vytvořeno několik set zhudebnění básní Slezských písní, na nichž se podílela početná skupina českých hudebních skladatelů. Mezi autory, kteří zhudebňovali Bezručovy verše, nalezneme skladatele nestejných uměleckých ambicí a různých generací. Na výstavě se budete moci seznámit s bezručovskou tvorbou již zmíněného Leoše Janáčka, Jaroslava Křičky, Jana Kunce, Vítězslava Nováka či opavských rodáků Miloše Čeledy, Václava Kálika a Arnošta Rychlého. Opomenuta nebude ani významná úloha Františka Alexe, velkého sběratele hudebních bezručian, který řadu zhudebnění inicioval a hudební skladatele v jejich činnosti výrazně podporoval.
Výstava se koná k připomínce 150. výročí narození básníka Petra Bezruče a potrvá do 3. listopadu 2017.
Fotografie z výstavy si můžete prohlédnout ve fotogalerii pod článkem.
Poslední aktualizace článku: 03.10.2017
Vytisknout celý článek
