Jan Borovec pocházel ze smíšeného manželství z Hlučínska. Otec byl Němec, matka Češka. Ačkoli se narodil v Lipsku, vždy se cítil být Čechem. Proto odešel z německého gymnázia v Hlučíně a studium dokončil na českém reálném gymnáziu v Ostravě-Přívoze. V době po záboru pohraničního Hlučínska Německem v roce 1938 získal po otci automaticky německé občanství a musel narukovat do německé armády. V říjnu 1943 se ale přidal na stranu spojenců a stal se rozvědčíkem 3. Běloruského frontu Rudé armády. Skupina Progress, v níž Borovec působil, byla nasazena přímo na Hitlerův hlavní stan ve Východním Prusku, pověstné Vlčí doupě poblíž dnešního Kętrzynu. Na podzim roku 1944 byl však Borovec zatčen a nedaleko dnešního Olsztynu zastřelen. Němci jej zajali pod krycím jménem Vrbický a díky tomu ochránil svou rodinu v Ostravě před pomstou nacistů, k níž by jinak nepochybně došlo.
Jméno Jana Borovce se tak zásluhou historika Mečislava Boráka, jenž pátral po osudu tohoto vojína, zapsalo vedle dalších padlých a umučených hrdinů druhé světové války, na jejichž činy bychom ani dnes neměli zapomínat.
Poslední aktualizace článku: 29.11.2021
Vytisknout celý článek
