Úvod \ Pro média \ Tiskové zprávy a informace \ Slezské zemské muzeum vystavuje unikátní meč posledního Přemyslovce

Slezské zemské muzeum

Slezské zemské muzeum vystavuje unikátní meč posledního Přemyslovce

Země a její pán – tak se jmenuje jedna ze stěžejních výstav, kterou Slezské zemské muzeum uzavírá svůj jubilejní rok. V Historické výstavní budově v Opavě byla slavnostně zahájena v úterý 11. listopadu a potrvá až do 23. března roku 2015. Podle slov její autorky Ilony Matejko-Peterka se výstava zaměřuje zejména na fenomén správy Slezska od středověku až do roku 1918 a je návštěvnicky mimořádně atraktivní: „Ukazuje, jaký odkaz tu zanechaly nejen významné panovnické rody, ale i aristokracie, církevní představitelé a také reprezentanti měst a venkova. Lidé si mohou prohlédnout mnoho pozoruhodných památek.“ Hranice Rakouského Slezska se mírně odlišovaly od současného českého Slezska. Jeho součástí byla i dnešní polská část Těšínska a naopak v něm chybělo Hlučínsko. Od středověku do roku 1918 se tu u moci vystřídaly významné evropské dynastie: Piastovci, Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové, Hohenzollernové a Lichtenštejnové.

 

Na výstavě budou k vidění i dva unikáty – prvním je rituálně zlomený meč posledního Přemyslovce, ratibořského knížete Valentina Hrbatého, zesnulého v roce 1521. „Z hodin dějepisu si asi většina z nás pamatuje, že Přemyslovci vymřeli po meči roku 1306. Pravda je ale složitější,“ vysvětluje koordinátor výstavy Ondřej Haničák ze Slezského zemského muzea. „Vraždou Václava III. v Olomouci vymřela královská dynastie. Ale nemanželský syn Přemysla Otakara II. Mikuláš zvaný Opavský (podle provincie, kterou dostal do správy) založil vedlejší linii rodu. Ta pak vládla v regionu v průběhu následujících dvou staletí.“ V současnosti na tyto panovníky kromě listin, pečetí a numismatického materiálu upomínají také další památky – z jejich popudu například byla na opavském předměstí vystavěna reprezentativní kaple sv. Kříže, dnes obecně známá pod označením Švédská.

 

          Posledním suverénním panovníkem v mužské přemyslovské linii byl vévoda ratibořského knížectví Valentin Hrbatý, který zemřel bez potomků v roce 1521. Při ukládání jeho ostatků do rodové hrobky v klášterním kostele sv. Ducha ratibořských dominikánek byl na jeho rakev položen rituálně přelomený meč – jako symbol vyhasnutí vládnoucí dynastie v mužské linii. „Meč byl znovu vyzdvižen teprve během archeologického průzkumu pohřebiště v roce 1996 a dnes patří ke sbírkovým klenotům muzea v polské Ratiboři. Velmi si ceníme toho, že nám jej tato partnerská instituce zapůjčila. Doufáme, že tento unikát potěší i naše návštěvníky,“ zdůrazňuje ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík. Na výstavě Země a její pán je rituálně zlomený meč posledního Přemyslovce k vidění pouze jeden měsíc – do 7. prosince.

 

         Další jedinečný exponát, tentokrát ze sbírek Národního muzea, zamíří do Historické výstavní budovy v lednu, a to pouze na jeden týden. Jde o skutečnou raritu – dukát opavského vévody Přemka I. ze druhé čtvrtiny 15. století, který existuje pouze v jediném známém exempláři. „Zdá se, že už v době ražby nebyla mince užívána jako běžné platidlo, ale měla manifestovat prestiž svého vydavatele. Poprvé byl dukát Přemka Opavského zaznamenán v německých aukčních katalozích ve třicátých letech 19. století. Národnímu muzeu jej v roce 1932 darovala Numismatická společnost Československá, která předmět téhož roku zakoupila v dražbě,“ poznamenává autorka výstavy Ilona Matejko-Peterka. Do Opavy, tedy místa rezidence jejího vydavatele, pak byla mince zapůjčována jen zcela výjimečně, například k oslavám muzejních jubileí.

 

        Výstava Země a její pán je mimořádná svým nadregionálním přesahem – na 260 exponátů pochází nejen ze sbírek Slezského zemského muzea, ale také z mnoha dalších domácích i zahraničních institucí. Návštěvníci uvidí například portréty významných panovníků, mimo jiné Marie Terezie a Josefa II., knížat z Lichtenštejna (Karla I. a Karla Eusebia), vratislavského biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche, olomouckého biskupa Ferdinanda Julia Troyera, místodržitele řádu německých rytířů Jiřího Viléma z Elkershausenu, představitelů významných šlechtických rodů a mnoha dalších. Pozornost si zaslouží celá řada jiných pamětihodných předmětů, jako například prapor knížete Adama Václava Těšínského z roku 1605, středověká dlaždice s erbem knížete Přemysla II. pocházející z těšínského zámku nebo epitaf  Václava Vlčka z roku 1681. Do Historické výstavní budovy se také na celou dobu výstavy vrátil Opavany velmi oblíbený obraz – portrét rakouské císařovny Alžběty Bavorské, přezdívané Sissi. Pochází z roku 1857 z dílny významného portrétisty vídeňského dvora Josefa Neugebauera.

 

Na výstavě Země a její pán jsou také prezentovány dosavadní výsledky průzkumu, který od léta probíhá v podzemí kostela sv. Ducha v Opavě. Podílí se na něm řada subjektů – opavský Konvent minoritů jako vlastník a správce tohoto historického objektu, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, Slezské zemské muzeum a statutární město Opava. Zapojeni jsou také odborníci z dalších vědeckých institucí (Slezská univerzita, Ústav dějin umění AV ČR, Zemský archiv v Opavě ad.). Technickou spolupráci zajišťuje firma GEO-CZ. Kostel byl od roku 1365 pohřebním místem opavských Přemyslovců a jedním z cílů výzkumu je zodpovědět otázku, zda a v jakém stavu se toto pohřebiště dochovalo. „Zatím jsme zdokumentovali kryptu v severní boční kapli, ve které se nacházejí pohřby uložené v bohatě zdobených barokních rakvích,“ rekapituluje ředitel ostravského územního pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. „Půdním radarem a průzkumnými vrty s mikrokamerou byla dále objevena dosud neznámá barokní krypta v presbytáři a identifikovány byly i další podzemní prostory.“ Je zřejmé, že kromě dosud neznámých barokních krypt se v kostele sv. Ducha dochovaly také starší pohřební komory; jejich možnou souvislost s pohřebištěm opavských vévodů prověří archeologické sondy. Ty mohou rovněž přinést nové poznatky ke stavebnímu vývoji kostela. Aktuální výsledky průzkumu budou průběžně exkluzivně zveřejňovány na výstavě Země a její pán.

 

Pro její návštěvníky připravuje Slezské zemské muzeum také poutavý katalog s popisem vystavených předmětů z pera slezských historiků, bohatý doprovodný program a sérii přednášek. Aktuální informace o výstavě zájemci naleznou na webu Slezského zemského muzea a na Facebooku.

 

Kontakt pro novináře:

 

Mgr. Pavla Dluhoschová

manažerka pro média

 

Slezské zemské muzeum
Silesian Museum
korespondence (post address): Nádražní okruh 31, 746 01  Opava
kancelář/pracoviště (office): Nádražní okruh 31, Opava
tel.: +420 553 622 999; mobil: +420 606 634 438
e-mail: dluhoschova@szm.cz; web: www.szm.cz

 

TZ ke stažení zde.

Poslední aktualizace článku: 19.11.2014

Vytisknout celý článek

Doporučit článek „ Slezské zemské muzeum vystavuje unikátní meč posledního Přemyslovce“ na Facebook      

Další články v této rubrice

 
Jak se slavily Vánoce ve Slezsku?

Jak se slavily Vánoce ve Slezsku?

19.11.2026

Víte, jaké zvyky a tradice se ve Slezsku dodržovaly během adventního a vánočního období?

Přečíst celý článek  
Vánoce jako z pohádky na zámku v Arboretu Nový Dvůr

Vánoce jako z pohádky na zámku v Arboretu Nový Dvůr

15.11.2026

Víte, jak slavili Vánoce poslední majitelé novodvorského zámku? Jaké máme vánoční tradice a proč například pouštíme skořápky po vodě? Arboretum Nový Dvůr zve na pravou vánoční atmosféru do svého zámku.

Přečíst celý článek  
Cestopisný pořad Jiřího Kráčalíka provede tropickým rájem na Maledivách

Cestopisný pořad Jiřího Kráčalíka provede tropickým rájem na Maledivách

11.11.2026

Tyrkysová barva Indického oceánu, bílý písek na pobřeží a stovky atolů s palmami. Přijďte se nechat unášet tropickým rájem, kterým vás provede známý cestovatel Jiří Kráčalík.

Přečíst celý článek  
Nová publikace a výstava představí  medaile, plakety a žetony Opavska vzniklé po roce 1945

Nová publikace a výstava představí medaile, plakety a žetony Opavska vzniklé po roce 1945

17.10.2026

Česká numismatická společnost v Opavě vydává unikátní publikaci, která prezentuje na čtyři sta uměleckých děl medailérského typu vzniklých na Opavsku od konce 2. světové války.

Přečíst celý článek  
Cestopisný pořad Jiřího Kráčalíka provede Gharvalským Himalájem a severní Indií

Cestopisný pořad Jiřího Kráčalíka provede Gharvalským Himalájem a severní Indií

05.10.2026

Horský trek, posvátná řeka Ganga, magický vrchol Shivling, slavné mauzoleum Tádž Mahal nebo nejposvátnější město hinduistů Váranasí. Těmito a dalšími místy vás provede známý cestovatel Jiří Kráčalík.

Přečíst celý článek  
Vyřež/š si svou dýni v Arboretu Nový Dvůr

Vyřež/š si svou dýni v Arboretu Nový Dvůr

29.09.2026

Hledáte inspiraci, čím si na podzim ozdobit vaši zahrádku? Jak si vyrobit zajímavou podzimní dekoraci nebo originální dýňové strašidlo? Chcete zažít neopakovatelnou atmosféru lampionového průvodu?

Přečíst celý článek  
Položení základního kamene ke stavbě kláštera Marianum

Položení základního kamene ke stavbě kláštera Marianum

20.09.2026

V pátek 25. září si připomínáme výročí položení základního kamene ke stavbě Mariánského ústavu v Opavě. Víte, pro koho byl postaven a kdy? Nebo jakou činnost Marianum vykonává od svého založení?

Přečíst celý článek  
Výstava Zrození moderní doby mapuje proměny Rakouského Slezska v letech 1775–1855

Výstava Zrození moderní doby mapuje proměny Rakouského Slezska v letech 1775–1855

15.09.2026

V Historické výstavní budově Slezského zemského muzea se otevřela nová výstava.

Přečíst celý článek  
Komentovaná prohlídka představí osudy zámeckého areálu v Arboretu Nový Dvůr

Komentovaná prohlídka představí osudy zámeckého areálu v Arboretu Nový Dvůr

10.09.2026

Víte, kdo postavil zdejší zámek? Který majitel se nejvíce zapsal do historie novodvorského velkostatku? Jaký byl vývoj zámeckého areálu v průběhu 20. století nebo jaké okolnosti vedly ke vzniku arboreta?

Přečíst celý článek  
Pochod po linii čs. opevnění  MO-S 33 Kozmice až MO-S 19 Alej

Pochod po linii čs. opevnění MO-S 33 Kozmice až MO-S 19 Alej

10.09.2026

Pro milovníky vojenských pevností a historie pořádá Slezské zemské muzeum již tradiční pochod po linii československého opevnění.

Přečíst celý článek