Opavská pobočka České numismatické společnosti byla založena ustavující schůzí konanou 13. června 1948 v kavárně bývalého opavského hotelu Koruna za přítomnosti pouhých 6 členů. Iniciátorem setkání byl opavský numismatik František Papoušek (člen ČNS od roku 1919), který se rovněž stal předsedou nově vzniklého numismatického kroužku.
Dalšímu rozvoji pobočky opavských numismatiků významně pomohlo navázání spolupráce se Slezským muzeem v Opavě, při němž byl v roce 1955 ustaven Kroužek členů Numismatické společnosti československé.
Muzeum pak již v říjnu 1955 začalo vydávat časopis s názvem Slezský numismatik a podtitulem Zprávy Kroužku členů Numismatické společnosti československé při Slezském muzeu v Opavě. Jednalo se o první společný projekt se Slezským muzeem, v němž sehráli majoritní úlohu právě opavští numismatici.
Tato vzájemná spolupráce, o kterou se zasloužilo vedení pobočky v čele s předsedou pobočky Františkem Papouškem, jednatelem a pozdějším předsedou MUDr. Jaromírem Kalusem a vedením Slezského muzea v čele s ředitelem PhDr. Bohumilem Sobotíkem, vedla k řadě podnětných numismatických realizací, a to zejména na poli přednáškové, výstavní a publikační činnosti. Zajímavostí je, že například numismatických přednášek bylo mezi lety 1955–1971 realizováno několik desítek, přičemž na velké řadě z nich přednášeli přímo členové opavské pobočky tehdejší Numismatické společnosti československé.
Prvním redaktorem nově vzniklého časopisu se stal jednatel pobočky MUDr. Jaromír Kalus, který se po smrti Františka Papouška v roce 1957 stal také předsedou pobočky.
Náplní časopisu byla řada numismatických poznatků zejména ze slezské oblasti, organizace numismatické práce, recenze numismatické literatury, zápisy z numismatických konferencí a zprávy o numismatických výstavách a dalších stránkách numismatického bádání, ale také informace o nových ražbách nejen mincí a medailí, ale i jiných forem tzv. drobné plastiky.
Zde je nutné podotknout, že do roku 1957, tedy po dobu života Františka Papouška, se právě on většinově zasloužil o publikační činnost časopisu a dá se říct, že většinu obsahu jednotlivých čísel dovedl vyplnit pouze svými vědomostmi. Přesto ještě za jeho života přispívali do časopisu také další odborníci z oboru numismatiky, ale i dalších příbuzných oborů, a to nejen z Československa. Mezi častými autory článků v časopisu lze nalézt taková jména jako PhDr. Karel Castelin, opavský numismatik PhDr. Viktor Ficek, československá numismatička prof. PhDr. Emanuela Nohejlová-Prátová, DrSc., známý falerista Václav August Měřička, prof. JUDr. Jaroslav Pošvář, CSc., JUDr. Kristian Turnwald, přední česká sochařka a medailérka, spoluautorka sousoší Památníku dětských obětí války v Lidicích, či československé jednokoruny Marie Uchytilová-Kučová, ale také řadu odborníků ze zahraničí, a to zejména z Polska, Německa či Rakouska. Právě mezinárodní přesah zdánlivě nepatrného regionálního periodika je fascinující a skrývá se za ním obrovský zájem opavských numismatiků v popředí s MUDr. Kalusem, který udržoval pravidelnou korespondenci s celou řadou zahraničních numismatických odborných společností. Rovněž z toho důvodu měly zkušenosti zahraničních numismatiků nejen své neodmyslitelné místo v našem časopise, ale také v pobočkové knihovně, která zásluhou pobočkových funkcionářů skýtala obrovské množství cizojazyčné literatury – mimo četných německy a polsky psaných textů také časopisy v italštině, bulharštině, či ruštině.
Jaromír Kalus časopis redigoval až do roku 1971, kdy byla jeho činnost totalitními komunistickými orgány přerušena. Stalo se tak z rozhodnutí Českého úřadu pro tisk a informace v Praze a po projednání s Krajským výborem KSČ v Ostravě, kdy Krajský národní výbor, odbor kultury rozhodl 7. června 1971 o ukončení oficiální registrace časopisu počínaje následujícím rokem 1972. Rozhodnutí bylo odůvodněno údajnou nízkou a nepravidelnou periodicitou a velmi úzkou specializací časopisu. Dnes se však již sluší uvést, že důvody byly čistě politické. Jaromír Kalus pro časopis Slezský numismatik v roce 1991 zpracoval rejstřík, kde v úvodu poněkud skromně píše, že časopis byl zakázán, protože ideologicky nevyhovoval. Přesnější by bylo uvést, že režimu ideologicky nevyhovoval přímo Jaromír Kalus. Ten byl poprvé totalitnímu orgány perzekuován již krátce po únorovém puči, kdy byla rozpuštěna Matice opavská, které byl předsedou a kdy byl také donucen částečně se stáhnout z veřejného života. Právě v té době se blízce upnul k numismatice.
Po srpnových dnech 1968 a následné tvrdě prosazované normalizaci byly prováděny nekompromisní vnitrostranické čistky, ale pochopitelně také nevyhnutelná revize činnosti společenských spolků a organizací. V důsledku toho byly postupně odstraňovány a nahrazovány pro komunistický režim ideologicky nekompetentní osoby, a právě mezi tyto patřil i Jaromír Kalus. Jeho drobný vroubek z dob poválečné Matice opavské, stejně jako její obnovení v roce 1968, byl stejně jako nedělnický původ (jeho otec byl lékař) příliš velkým trnem v oku vládnoucí garnituře. Navíc se k těmto dvěma kompromitujícím faktům přidala také skutečnost, že jeho syn emigroval na západ a pak nešťastná situace okolo nové medaile ke Kalusovým 60. narozeninám. Tu vydala opavská pobočka ČNS v roce 1971 bez schválení Okresního národního výboru v Opavě, což bylo v té době naprosto nepřijatelné. Poté co byla tato skutečnost zjištěna, snažily se orgány státní moci o její stažení z oběhu. Skutečná úspěšnost těchto snah však není jasná. V tomto směru je však jistý a zajímavý fakt, že tato medaile nepravidelného tvaru z dílny sochařky Marie Uchytilové-Kučové je bezesporu jednou z nejkrásnějších medailí nejen opavské pobočky ČNS, ale medailérské tvorby na Opavsku vůbec a do dnešního dne je velmi zřídka k sehnání. Nelze však bohužel s jistotou soudit, zda je to způsobeno právě snahou o stažení medaile nebo zkrátka její vysokou estetickou hodnotou. Vyraženo bylo jen 100 kusů.
Souhra všech těchto výše popsaných skutečností tedy vedla k zastavení časopisu Slezský numismatik (bez registrace nemohl být oficiálně vydáván), omezení možností publikační činnosti MUDr. Jaromíra Kaluse (jeho články se delší dobu ve veřejném prostoru neobjevovaly) a samozřejmě rozpuštění původního výboru pobočky. Kaluse ve vedení vystřídal člen KSČ z Vítkova Milan Dušek, který ve funkci setrval tři roky, než jej vystřídal jiný komunista Ing. Jaroslav Vláčil, který pro své zdatné organizační schopnosti setrval ve vedení pobočky 11 let.
Nicméně ještě v době předsednictví Milana Duška byla publikační činnost pobočky obnovena, a to zásluhou jednoho ze zakládajících členů pobočky, dlouhodobého jednatele pobočky, vedoucího Závodního klubu podniku Ostroj Opava a řadového člena KSČ Bohumíra Vojtoviče. Ten začal v roce 1975 redigovat oběžník nazvaný Numismatický dopis, který stejně jako Slezský numismatik informoval o novinkách na poli numismatického bádání, o nově vydaných ražbách, litých medailích, účelových známkách, věnoval se i faleristice. Časopis z dnešního pohledu předkládá také zajímavý vhled do dění v pobočce, a to díky pravidelným zápisům z činnosti a zprávám numismatického oddělení Slezského muzea. Oproti časopisu Slezský numismatik však byla jeho forma poněkud volnější, formát menší a obsah méně odborného rázu. Tento nepravidelný oběžník byl určen primárně jako interní tiskovina opavské pobočky svým členům a je tedy zřejmé, že mu chyběl také mezinárodní přesah, kterým disponoval Slezský numismatik. Přesto je zde potřeba výrazně ocenit práci B. Vojtoviče, který mnohá čísla časopisu sepisoval prakticky sám a časopisu věnoval mnoho svého času a umu. Činnost časopisu Numismatický dopis byla ukončena po více než 20 letech v roce 1996 (shodou okolností v roce Vojtovičových 80. narozenin), a to po dohodě s předsedou pobočky Ing. Vlastimilem Kočvarou, jenž navrhl a prosadil obnovení původního časopisu Slezský numismatik, pro který bylo v nové demokratické společnosti místo.
V roce 1998 tedy pobočka obnovila Slezský numismatik, jehož činnost pokračuje dodnes. Prvním redaktorem se stal PhDr. Erich Šefčík, na jehož činnost v roce 2003 navázal Mgr. Květoslav Growka, který jej redigoval až do roku 2021. Nyní časopis řídí Viktor Wolf, a to v úzké spolupráci s K. Growkou, který se svou širokou publikační činností a jazykovými korekturami nadále podílí na jeho každoročním vzniku.
Časopis Slezský numismatik je v současnosti vydáván jednou ročně a de facto každé číslo reflektuje rok numismatické práce v západní oblasti Českého Slezska, ale rovněž předkládá různé zajímavosti nejen z oblasti numismatické a starší medailérské tvorby. Díky tomu o časopis dodnes projevuje zájem řada respondentů nejen ze slezského regionu. Mimo to je časopis distribuován všem významným vědeckým knihovnám a archivům v České republice, pobočkám ČNS a dalším institucím. Ze zahraničních odběratelů časopisu nutno zmínit Numismatický institut Vídeňské univerzity nebo knihovnu německého Národního muzea v Norimberku.
V symbolickém roce 2025 pobočka provedla také kompletní digitalizaci všech čísel časopisů Slezský numismatik a Numismatický dopis od roku 1955 do současnosti. Zájemci se tak mohou na pobočku obrátit a obdržet celý tento archiv v elektronické podobě zcela zdarma. Tento archivní materiál čítá přes 1000 stran studijního textu.
Výročí vzniku svého časopisu, resp. počátek periodické numismatické publikační činnosti na Opavsku, si pobočka připomněla také vydáním pamětního žetonu. Jeho podobu více než symbolicky navrhl dlouholetý redaktor Mgr. Květoslav Growka. Reliéf přední strany odkazuje na malý a velký formát časopisu (původní Slezský numismatik byl tištěn na formát A4, současný na A5), na zadní je vyobrazen brakteát se slezskou orlicí, který je v současnosti hlavním motivem titulního listu každého čísla časopisu. Žeton byl vyražen z mosazi v počtu pouhých 50 kusů, má průměr 32 mm a primárně byl určen jako poděkování všem, kteří časopis Slezský numismatik podporují.
Poslední aktualizace článku: 14.10.2025
Vytisknout celý článek
