Úvod \ Expoziční areály \ Historická výstavní budova, Opava

Historická výstavní budova Opava

Krajina

Krajina

Místo konání:
Historická výstavní budova

Typ události:
Výstavy

Doba konání:
06.07.2022 - 28.02.2023

 

Česká krajinářská fotografie má dlouholetou tradici a dnes již zvučné mezinárodní jméno, které si vybudovala vynikajícími a nikoli náhodnými výsledky vystavujících českých autorů na četných domácích, zejména však na všech významných mezinárodních výstavách. Vysoký umělecký standart si česká krajinářská fotografie udržuje v návaznosti několika generací tvůrců, takže lze hovořit o několika krajinářských školách. Mnoho význačných krajinářů vzešlo z brněnské střední fotografické školy pod vedením K. O. Hrubého, FAMU v Praze a ITF Opava. Po roce 1989 bohužel prořídly řady amatérských fotografů, z nichž většina se věnovala právě krajinářské fotografii. Příroda je pro většinu fotografů stále nevyčerpatelným zdrojem „krásna“. Určitá světelná atmosféra dovede v přírodě fotografovi velmi zahrát na city. Tento druh fotografie člověku dodává zvláštní pocit klidu a vyrovnanosti, kdy cítí náhlou potřebu ztotožnit se s určitým místem. V krajině jako takové, jde vždy o určitý počet snímaných prvků, které do sebe musí zapadat jako mozaika. Příroda stále zůstane tématem ve tvorbě mnohých výtvarných umělců, ať již se jedná o malíře či fotografy. Asi je to tím, že nás něco nás stále nutká k návratu k přírodě. Není to útěk před něčím, ale jeto jistý druh potřeby, vyváženosti vůči každodennímu stresu v civilizovaném světě.

 

Krajinářská fotografie má své nezastupitelné místo ve sbírce výtvarné fotografie fotografického pracoviště Slezského zemského muzea. Vznik této sbírky byl do jisté míry iniciován příkladem brněnské Moravské galerie, kde byla sbírka výtvarné fotografie založena o rok dříve, v roce 1962, v žádném případě ji však nekopírovala. Hned v počátcích si vybudovala vlastní výtvarnou skladbu, která si kladla za cíl zmapovat všechny fotografické žánry.

 

Výstavou „Krajina známá, neznámá“ dává SZM nahlédnout do „krajinářské fondu“ výtvarné fotografie prostřednictvím autorů v ní zastoupených. Smyslem není představit všechny autory, ale snaží se postihnout různé krajinářské směry v ní zastoupené. Velmi vyzrálým krajinářem, jehož práce je možno spatřit na výstavě je Miroslav Bílek. Jeho slohově i námětově rozličné soubory fotografií jsou obvykle založeny na rozvinutí výchozí ideje nebo konceptu. Fotografické „pero-kresby“ Beskyd zachycují na první pohled chaotické seskupení stromů, které však nepostrádají specifický výtvarný řád. Nelze opomenout ani Rudolfa Jandu, v jehož pojetí se stává fotografie lyrickým svědectvím o vztahu člověka ke krajině. Prezentovány jsou i jeho známé „přírodní“ motivy. Janda se stal vzorem i pro dalšího významného fotografa ze severní Moravy Bohumila Bělicu. Také jemu učarovaly Beskydy, a to na celý život. Snímky tohoto romantika z Frýdku-Mistku často působivě využívají zvláštních světelných podmínek působících v některých případech až příliš romanticky. Svými krajinářskými snímky je na výstavě přítomen i známý ostravský krajinář Herbert Thiel, který systematicky mapoval svými technicky dokonalými snímky také hlavně Beskydy. Přes poetické snímky hor se k tzv. devastované krajině dostal i Fedor Gabčan, který za řadu let vytvořil svědecké dílo, kterému dal i nový výraz fotografickému vidění. Oproti Gabčanovi je Petr Sikula do tématu devastované krajiny divoce vtažen. Je méně romantický. Jeho pohled je daleko drsnější. Pracuje perfektní realistickou technikou a patří k nejvýznamnějším představitelům tohoto směru. Velmi významná část tvorby Miloše Poláška se věnuje ostravské krajině. Charakteristickým rysem jeho tvorby je použití speciálních fotografických technik Mezi fotografy, kteří neodolali zmrzačené ostravské krajině, patří i havířovský fotograf Antonín Válek. Do krajiny utíkal i Jan Byrtus. Klasická krajinářská fotografie se mu stala rovnováhou jeho práci fotografa v třineckých železárnách. Vojtěch Bartek se průmyslové industrializaci ostravské krajiny věnoval hlavně v letech 1972-77, velmi přitažlivé jsou ale i jeho kolorované krajiny z počátku 21. stol. Městská krajina je na výstavě v podání nadějného kopřivnického fotografa Ladislava Čevely a také ostravského fotografa Martina Smékala.

 

Výstavu připravil kolektiv pracovníků Oddělení fotodokumentace a digitalizace Slezského zemského muzea pod vedením kurátora a fotografa Bc. Luďka Wünsche.

Výstava bude instalována v Historické výstavní budově (Komenského 10, Opava) od 6. 7. 2022 do 28. 2. 2023.

 

Srdečně zveme a těšíme se na vás!

 

Vytisknout celou událost

Doporučit událost „Krajina“ na Facebook  
 

Události, které spustíme v nejbližší době

 
Autorské čtení: Roman Polách, Petr Stach a Kristýna Svidroňová 

Autorské čtení: Roman Polách, Petr Stach a Kristýna Svidroňová

17.02.2023 | Památník Petra Bezruče | Akce

Zahajujeme cyklus Literárních večerů v Památníku Petra Bezruče.

Detail události 
Můj svět 

Můj svět

07.03.2023 | Historická výstavní budova | Výstavy

Výstava snímků 15. ročníku celonárodní fotografické soutěže Můj svět.

Detail události 
Autorské čtení: Ondřej Hložek 

Autorské čtení: Ondřej Hložek

17.03.2023 | Památník Petra Bezruče | Akce

Cyklus Literárních večerů v Památníku Petra Bezruče.

Detail události 
Konference Archeologické bádání v českém Slezsku – minulost, současnost a budoucnost 

Konference Archeologické bádání v českém Slezsku – minulost, současnost a budoucnost

26.09.2023 | Historická výstavní budova | Akce

Slezské zemské muzeum, jako nejstarší archeologická instituce v českém Slezsku a současně nejstarší muzeum v České republice, si Vás dovoluje pozvat na konferenci "120 let nejen muzejní archeologie v českém Slezsku na téma Archeologické bádání v českém Slezsku – minulost, současnost a budoucnost."

Detail události