Místo konání:
Srub Petra Bezruče
Typ události:
Akce
Doba konání:
14.09.2025 - 14.09.2025
Vydejte se po stopách Petra Bezruče. Po úspěšných akcích v minulých letech se letos opět vydáme do Bezručova Srubu v Ostravici. Dopravit se můžete sami, nebo zvolit náš společný autobus.
Akce se uskuteční v neděli 14. 9. 2025. V 8.00 je odjezd autobusu od nádraží Opava-východ, v 18.00 je odjezd z Ostravice do Opavy.
V rámci program se uskuteční komentovaná prohlídka srubu, přednáška o Lysé hoře (Mgr. Petr Juřák, Muzeum Beskyd), autorské čtení básníka Davida Bátora, hudební vystoupení violoncellisty Jana Hanouska i folkového písničkáře Milana Vavřečky. Také je možné se zúčastnit 67. ročníku tradičního Bezručova výplazu na Lysou horu pořádaného Klubem českých turistů.
Časový harmonogram akce:
8.00: odjezd zájezdového autobusu z Opavy (Východní nádraží) do Ostravice.
9.30-10.30: komentovaná prohlídka Srubu Petra Bezruče.
11.00-12.00: přednáška o Lysé hoře Mgr. Petra Juřáka (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek).
12.00-13.30: pauza na oběd (účastníci si zajišťují sami).
13.30-14.30: komentovaná prohlídka Srubu Petra Bezruče.
14.30-15.30: autorské čtení básní Davida Bátora, hudební vystoupení violoncellisty Jana Hanouska.
15.30-16.30: hudební vystoupení folkového písničkáře Milana Vavrečky.
18.00: odjezd autobusu zpět do Opavy.
Během akce možné drobné výtvarné tvoření pro děti i dospělé.
Srdečně zveme a těšíme se na vás! ❤
___
Petr Bezruč a Lysá hora
Královna moravskoslezských Beskyd barda okouzlila již v mládí během jeho místeckého pobytu. Lysou horu poprvé zdolal tehdy čtyřiadvacetiletý Vladimír Vašek v roce 1891, kdy šel pěšky z Místku a cesta mu trvala šest hodin. Na „Gigulu“, jak vrchol Lysé hory nazýval, podnikal pravidelné výpravy až do pozdního věku. Tyto výstupy absolvoval se skupinou nejbližších přátel a z Lysé hory s oblibou posílal osobité veršované pozdravy.
___
Srub Petra Bezruče v Ostravici
Po první světové válce si Petr Bezruč spolu se svým přítelem, básníkem Otakarem Bystřinou zakoupili v Ostravici fojtství a vybudovali si z něj letní sídlo. S pomocí přátel nechal Bezruč na počátku 30. let 20. století přebudovat stodolu dle vlastního návrhu na obytný srub, který zde stojí ve stejné podobě dodnes. Ke srubu přiléhá také rozlehlá zahrada s částí původních dřevin. Srub získal jako součást básníkova dědictví Památník Petra Bezruče Slezského zemského muzea v roce 1958.
