Ve spolupráci s Regionálním muzeem v Botoșani (Muzeul Județean Botoșani) a Vlastivědným muzeem Jesenicka (VMJ) začali pracovníci Oddělení archeologie Slezského zemského muzea (SZM) s odkryvem pohřební mohyly v rumunském Flămânzi. Pohřební mohyla (kurhan nebo také tumulus) je ve stepním a lesostepním prostředí typickou pohřební konstrukcí od konce eneolitu až po středověk.
Flămânzi leží v rumunské Moldávii v okrese (județ) Botoșani na severovýchodě země. Z geografického hlediska se jedná o okraj velké stepi, která se táhne od Mongolska přes střední Asii až do panonské nížiny. Step v tomto prostoru je velice úrodná, což bohužel nesvědčí místním pohřebním mohylám, které jsou každým rokem více a více ničeny postupující mechanizací v zemědělství, především pak hlubokou orbou.
Archeologové SZM měli již zkušenosti s odkryvem mohyly z loňského roku, kdy byli přizváni Regionálním muzeem v Botoșani k odkryvu mohyly v obci Dragușeni (Movila de la Saivane, Tumul 1 – zkráceně mohyla Dragușeni 1), které se nachází asi o 50 km severněji než Flămânzi. Mohyla měla v průměru cca 20 m a před začátkem exkavace byla díky orbě téměř nerozpoznatelná. Byl objeven centrální hrob, který měl podobu jámy, překryté dřevěnými břevny. Na dně jámy ležely kosterní pozůstatky staršího muže (60-70 let). Kostra ležela na textilní rohoži v lehce skrčené poloze pootočená na pravém boku s nohama skrčenýma pod tělem. Hlava a spodní část trupu byly posypány okrovým barvivem. Na dně jámy byly nalezeny pozůstatky sloupových jamek, pro sloupky, které původně držely konstrukci střechy hrobu. Kromě hrudky okru, drobného silicitu (pazourku) a keramického střepu nebyly v hrobě přiloženy žádné milodary. Nicméně charakter pohřbu jasně vypovídal o dataci hrobu do časné doby bronzové (cca závěr 4. tisíciletí př. n. l.), tj. jámová archeologická kultura (známá také pod starším názvem „kultura okrových hrobů“). Časové zařazení následně potvrdilo i radiokarbonové datování.
V letošním roce byla navázána plnohodnotná spolupráce mezi našimi muzei, do které byli přizváni i kolegové z VMJ. Expedice proběhla na počátku října a zaměřila se na také téměř nezřetelnou mohylu Ciurari 1 nedaleko obce Flămânzi blízko hlavního města kraje – Botoșani. Před samotným začátkem odkryvu bylo provedeno magnetometrické měření, které provedli kolegové z Friedrich-Alexander Universität Erlangen-Nürnberg v Německu. Tímto měřením bylo zjištěno, že mohyla má úctyhodný průměr 35 m. Hned při prvním dni výkopových prací celý kolektiv čekalo velké překvapení, když byl objeven masivní kamenný kruh o šířce přes 2 m, který obepínal celý vnější okraj mohyly. Taková konstrukce je poměrně netypickým prvkem v této oblasti. Po dvou týdnech práce již bylo zachyceno několik pohřbů., včetně centrálního hrobu, který se však skrývá pod hlavním profilem a bude zkoumán následující rok. Tři ze čtyř zkoumaných hrobů náleží opět jámové kultuře. Kromě textilních matrací byly v jednom hrobě odhaleny i zbytky keramické nádobky. Čtvrtý hrob, který se nacházel za linií kamenného kruhu lze předběžně na základě hrobové výbavy zařadit do mladší doby železné. Mohyla ve Flămânzi představuje unikátní rituální komplex, který v sobě zahrnuje nejen místo posledního odpočinku, ale také kultovní místo, jak dokazují fragmenty zvířecích kostí, které jsou pozůstatkem pohřební hostiny, nebo jámy za linií kamenného kruhu, jejichž funkce zatím zůstává neznámá. U všech zkoumaných objektů však byly odebírány vzorky pro přírodovědné analýzy, které nám mohou prozradit mnohem více informací a pomoci tak rozkrýt tajemství tohoto místa.
Mohyla byla na konci letošní kampaně zakonzervována a očekává se, že společnými silami budeme pokračovat v odkryvu i příští rok.
Fotogalerii naleznete pod článkem nebo pod tímto ODKAZEM.
Text připravil Mgr. O. Klápa, Oddělení archeologie SZM.
Poslední aktualizace článku: 20.10.2023
Vytisknout celý článek
