Úvod \ Muzeum \ Struktura \ Oddělení společenských věd \ Národopisné pracoviště

Slezské zemské muzeum

Národopisné pracoviště

Kurátor

Místo momentálně neobsazeno; v případě dotazů kontaktujte vedoucího oddělení PhDr. Ondřeje Haničáka.

Dokumentátor

Věra Kerlínová,
E-mail: kerlinova(at)szm.cz

Charakteristika

Etnografické sbírky Slezského zemského muzea čítají v současné době na 45 544 předmětů zařazených do sedmi základních fondů. Textil obsahuje bohaté doklady lidového oděvu ze Slezska a severní Moravy. V oddíle lidového umění jsou uloženy sbírkové kolekce lidových obrázků na skle a lidových plastik, které svou kvalitou a téměř vyčerpávající ikonografickou dokumentací náleží k nejvýznamnějším muzejním sbírkám svého druhu v České republice. Fondy pracovního nářadí, nábytku, keramiky a grafiky široce dokumentují způsob života lidu. Badatelský archiv soustřeďuje doklady o poradenské a metodické práci. Sbírkotvorná činnost nebyla omezena jen na sféru venkovského lidu. Značná pozornost se věnovala malým městům a obyvatelům periferií velkých měst, což odpovídá specifičnosti vývoje regionu.

Vědeckovýzkumná činnost

Vědecký výzkum sledoval v minulých letech především některé významné projevy lidového umění a přinášel zobecňující úvahy ke genezi lidového umění jako nedílné součásti kultury národa. V dnešní době je vědecké bádání zaměřeno na aktuální společenské požadavky, tj. studium proměn tradiční lidové kultury na současné vesnici a na studium změn životního způsobu venkovské populace ve Slezsku a na severní Moravě. Výsledky výzkumné práce jsou postupně publikovány.

Vzdělávací činnost

Se získanými předměty se veřejnost seznamuje ve stálé expozici nebo na tématických výstavách: k nejvýznamnějším po roce 1945 patřily Z pokladnice slezského lidu (1957), Slezské lidové obrázky na skle (1969), Lidový nábytek (1983), Současná dřevěná hračka (1986), Zvyky a tradice vánoc (1986), Vrba v lidové kultuře (1991), Slezské betlémy (1992), Z babiččiny izby (1992), Vzpomínka na 1. národopisnou výstavu v Opavě 1893 (1993), Svět dětí (1995), Stará řemesla (1997), Půjdem spolu do Betléma (1999), Modrotisk a modrotiskové formy (2000). Etnografické pracoviště slouží taktéž jako metodické a konzultační středisko různým zájemcům o lidovou kulturu, kroužkům i souborům.

Stručně z historie

První etnografické sbírkové předměty byly získány v polovině 90. let 19. století, kdy se tehdejší Muzeum Matice opavské zapojilo do příprav Národopisné výstavy československé v Praze roku 1895. Tehdy byla sesbírána reprezentativní kolekce lidové kultury českého obyvatelstva opavského Slezska. Sbírkový fond matičního muzea byl roku 1921 převeden do správy Slezského zemského muzea. Od roku 1927 se sbíral národopisný materiál také v Zemědělském muzeu a několik předmětů dokumentujících lidovou kulturu se rovněž vyskytovalo ve sbírkách Městského muzea v Opavě. Válečné události způsobily národopisným sbírkám velké škody. Ze zbytků sbírkových fondů uvedených institucí byl vytvořen roku 1950 základ etnografického fondu Slezského muzea. Ustanovením národopisného oddělení pod vedením dr. Zdeny Bužkové-Vachové byla odstraněna nahodilost a nesoustavnost v dokumentaci lidové kultury.

Poslední aktualizace článku: 05.01.2024

Vytisknout celý článek

Doporučit článek „ Národopisné pracoviště“ na Facebook