Řešitelé: PhDr. Oľga Šrajerová, CSc., Doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D., Doc. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., Doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., PhDr. Jaromír Olšovský, Ph.D., Mgr. Petr Kozák, Ph.D., Mgr. Markéta Kouřilová, Mgr. Sylva Pracná, Mgr. Jana Horáková, Mgr. Jana Koudelová, Ph.D., Mgr. Václav Michalička, Ph.D., Mgr. Jiří Šíl, Ph.D. a Krisztina Rábai, Ph.D.
Grantový projekt: Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI)
Číslo grantového projektu: DF11P01OVV018
Doba řešení: 2011−2015
Projekt byl financován Ministerstvem kultury ČR a byl realizován v rozmezí let 2011–2015. Na jeho řešení se podílel početný kolektiv složený jak z interních pracovníků instituce, tak ze spolupracovníků externích. Jeho cílem bylo přispět k zachování, rozvoji a kultivaci regionálních a národních identit a kolektivní a historické paměti obyvatel Slezska a severní Moravy. Jedná se o národnostně smíšenou oblast, kde vedle Čechů žijí také Poláci, Slováci a stále i část původního německého obyvatelstva, o oblast, v níž došlo vlivem událostí 20. století (odsun německého obyvatelstva, jednostranný důraz na rozvoj těžkého průmyslu, kolektivizace atd.) ke zvýraznění prvků diskontinuity vývoje. Tento stav dodnes ovlivňuje kvalitu života místního obyvatelstva.
Interdisciplinárně zaměřený projekt Slezsko: Paměť – identita – region pojednával danou problematiku v širších historických souvislostech v časovém rozpětí od pozdního středověku po současnost. Při jeho řešení docházelo k aplikaci historiografických, sociologických, muzeologických, etnologických a pedagogických metod. Využity byly postupy historické geografie a kartografie, památkové péče či dějin umění a opomenut nebyl ani potenciál technických a IT oborů. Výsledky základního a aplikovaného výzkumu byly představeny veřejnosti formou monografií, odborných článků, kulturněhistorického atlasu Slezska a certifikované metodiky provádění soupisu cenných stavebních objektů, které nejsou primárně považovány za památky. Hlavním výstupem projektu, v němž se aplikovanou formou protly výše zmíněné přístupy, ovšem bylo uspořádání šestidílného cyklu výstav s názvem Slezsko: Lidé a země. Slezské zemské muzeum tak současně připomělo svou hlavní funkci: být i na počátku 21. století paměťovou institucí, která uchovává kulturní dědictví minulých generací a zprostředkovává je současnosti a budoucnosti.
Stěžejním počinem, díky němuž byly výsledky bádání prezentovány přímo veřejnosti, se stala druhá z cyklu výstav Město – zámek − krajina. Kulturní krajina českého Slezska od středověku po první světovou válku (18. září 2012 − 3. března 2013). Výstava doplněná katalogem představovala české Slezsko z hlediska analýzy fenoménu kulturní krajiny, to znamená jako konkrétní geograficky určitou výslednici činnosti přírodních procesů a lidských aktivit. Pro tuto výstavu byly využity i materiály z navazující části projektu, zabývající se zpracováním účtů dvora jagellonského prince Zikmunda.
Další linie projektu se zaměřila na výzkum reliktů architektury, respektive zachovaných roubených obytných a hospodářských budov, zejména v opomíjené a průmyslem přetvořené krajině Ostravska a Karvinska. Pozornost byla věnována především doposud nezmapovaným stavbám, jež zůstávají dochovány in situ nejenom ve vesnickém, ale i v městském prostředí. Hlavním cílem počinu je zdokumentování vybraných objektů, jež jsou nositeli stavebních tradic a jejich změn, stejně jako zprostředkovateli vývoje způsobu života v těchto obydlích.
S využitím metod oral history byly natočeny audiovizuální záznamy, které zachycují životní příběhy přímých pamětníků druhé světové války. Pamětníci byli vybíráni v úzké spolupráci s vedením Československé obce legionářské a Českého svazu protifašistických bojovníků. V roce 2012 se podělili o své vzpomínky a poskytli vzácné rozhovory Věra Holubeva-Biněvská, doc. PhDr. Vladimír Krejčí, plk. Ing. Andrej Koba, ing. Milan Dokoupil, plk. Pavel Vranský, plk. Václav Přibyl, plk. Otakar Riegel, plk. Václav Petras, plk. Vasil Coka, prof. Zoe Svobodová-Klusáková, Petr Coka, Ondřej Demeter, Petr Rak, Gen. Zdeněk Škarvada, Jarmila Halbrštátová. Záznamy budou využity pro dokumentaci, prezentační i edukační činnost.
Mezi další výstupy patřil i rozsáhlý sociologický výzkum, který se snaží komplexně postihnout identitu obyvatel českého Slezska, táže se po obsahu a intenzitě slezské identity. Výzkum byl v roce 2012 zaměřen především na zjištění, jaká je současná situace ve vnímání oblasti Slezska, kdo se cítí být Slezanem a v jakých souvislostech, jaké stereotypy přetrvávají ve vědomí obyvatel dané oblasti, jaké historické události a významné osobnosti jsou s tímto regionem spojovány.
VÝSTUPY:
Kulturněhistorický atlas Slezska – Specializovaná mapa s odborným obsahem
Kulturněhistorický atlas Slezska je definován jako soubor specializovaných map s odborným obsahem. Jeho realizace v úzce profilovaném týmu odborníků byla již od počátku spojena s úmyslem zaznamenat výsledky široce koncipované muzejní a výstavní činnosti a základního a aplikovaného výzkumu a vývoje k využití ve veřejné i soukromé sféře.
Z teritoriálního hlediska zahrnuje Kulturněhistorický atlas Slezska území tzv. rakouského Slezska tedy té části historického Slezska, která zůstala po slezských válkách v polovině 18. století součástí habsburské monarchie. Vzhledem k přesahům tématiky do 20. století jsou na některých mapách akcentovány i vztahy v rámci tzv. českého Slezska ve stavu po vzniku Československa v říjnu 1918.
Po stránce obsahové je předkládaný Kulturněhistorický atlas Slezska multifunkční pomůckou vytvořenou na základě výzkumné a výstavní činnosti aplikované do kartografického materiálu pomocí piktografických znaků a dat z geografického informačního systému. Základní a aplikovaný výzkum reprezentují mapová zobrazení paměťových institucí, pietních míst a sociologický průzkum, činnost výstavní pak představují mapy slezské identity v proměnách věků od počátku dějin do současnosti.
Metodologicky je Kulturněhistorický atlas Slezska v dokumentační a interpretační rovině postaven na různorodosti vědeckovýzkumných metod a postupů zahrnujících přímé rozhovory, dotazníková šetření, archivní a terénní průzkum ad.
Kulturněhistorický atlas Slezska byl vytvořen jako syntéza výsledků práce celého řešitelského týmu a je určen k širšímu využití. Zveřejňovaný soubor obsahuje vedle textové části také konvolut mapových listů v prohlížecí i tiskové verzi.
Vlastníkem veškerých autorských práv ke Kulturněhistorickému atlasu Slezska je Slezské zemské muzeum. V případě zveřejnění jakékoliv části výstupu projektu je nutné uvádět zdroje (viz citace):
RODAN, Kamil (2015): „Slezsko: Paměť – identita – region" (Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI DF11P01OVV018). Kulturněhistorický atlas Slezska. Specializovaná mapa s odborným obsahem. Slezské zemské muzeum. Publikováno http://www.szm.cz/cs/clanek/3250/veda-a-vyzkum/resene-projekty/kulturnehistoricky-atlas-slezska.html.
Metodika provádění soupisu a dokumentace roubených objektů tradičního stavitelství
Metodiku lze využít pro výzkumnou činnost zaměřenou na průzkum roubených objektů ve vymezeném prostoru a čase, nebo ji průběžně uplatňovat během časově neomezeného poznávání svébytných dokladů lidového stavitelství. Metodika je určena etnografům/etnologům, památkářům, architektům, stavebním historikům, ale také vlastivědným pracovníkům, kteří mají zájem o zachování doposud stojících roubených obytných i hospodářských budov v příslušné obci či v širším regionu. Metodiku mohou využívat jak pracovníci památkové péče, paměťových institucí (například muzeí v přírodě), univerzit (včetně studentů), tak rovněž kupříkladu kronikáři měst a obcí. Z institucí jde například o Národní památkový ústav, Slezské zemské muzeum, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy - Strážnice, Muzeum Novojičínska, Národní zemědělské muzeum a Ústav evropské etnologie - Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně.
Vlastníkem veškerých autorských práv k Metodice provádění soupisu a dokumentace roubených objektů tradičního stavitelství je Slezské zemské muzeum.
V případě zveřejnění jakékoliv části výstupu projektu je nutné uvádět zdroje (viz citace):
KOUDELOVÁ, Jana - MICHALIČKA, Václav - SCHEJBAL, Oldřich (2015): „Slezsko: Paměť – identita – region" (Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI DF11P01OVV018). Provádění soupisu a dokumentace roubených objektů tradičního stavitelství. Slezské zemské muzeum. Publikováno http://www.szm.cz/clanek/3495/veda-a-vyzkum/resene-projekty/metodika-provadeni-soupisu-a-dokumentace-roubenych-objektu-tradicniho-stavitelstvi.html
Poslední aktualizace článku: 23.07.2019
Vytisknout celý článek
