Úvod \ Sbírka \ Podsbírka Slezského ústavu

Slezské zemské muzeum

Podsbírka Slezský ústav

CES: 24 – další – sbírka Slezského ústavu

Muzeologické pracoviště

Kurátorka
Mgr. Hana Franková
e-mail: frankova(at)szm.cz

Kurátorka
Bc. Barbora Honková, t.č. na mateřské dovolené
e-mail: honkova(at)szm.cz

 

Podsbírka se složitým a laikům obtížně srozumitelným názvem částečně odráží vývoj dvou významných institucí činných na poli vědy v našem regionu. V prvé řadě je to Slezský studijní ústav, pozdější Slezský ústav ČSAV (zkr. Slezský ústav), jehož činnost podsbírka dokumentuje, a také Slezské zemské muzeum, které sbírku spravuje dnes. Ačkoliv oficiální vznik této podsbírky spadá k roku 1996 a řadí se tak k nejmladším v muzeu, její počátky je třeba hledat hlouběji v minulosti. K pochopení okolností, za nichž Slezské zemské muzeum podsbírku získalo, je rovněž nutné přiblížit si alespoň ve zkratce vývoj instituce v jejím názvu.

Vznik Slezského ústavu je datován do roku 1948, kdy bylo formulováno také jeho poslání jako instituce provádějící studium a výzkum na území mezi Odrou a Ostravicí v oborech archeologie, botaniky, filologie, folkloristiky, geologie, historie, geografie, etnografie, muzikologie, sociologie, zdravotnictví a zoologie. Vedle vlastního výzkumu, ústav rovněž koordinoval činnost v této oblasti mezi vysokými školami a vědeckými ústavy. Zaměření a název ústavu doznal významných proměn v roce 1958, kdy byl začleněn do struktury Československé akademie věd. Tímto krokem došlo k postupné redukci oborů zastoupených ve výzkumu ústavu, z něhož zůstaly pouze některé z humanitních. V roce 1965 získal ústav charakter celostátního pracoviště pro výzkum vzniku a rozvoje průmyslových oblastí. Na počátku 90. let 20. století, v souvislosti s přeměnou ČSAV, byl ústav z její struktury vyčleněn a v roce 1993 začleněn pod správu tehdejšího Slezského muzea jako samostatné vědecké pracoviště. Dnes je bývalý ústav integrální součástí společenskovědního oddělení, v němž se profiluje jako výzkumné pracoviště se zaměřením na studium historie a národnostních menšin v oblasti českého Slezska.

Exkurz do historie ústavu je nutno doplnit rovněž představením okolností vzniku dnešní podsbírky Slezského ústavu. V rámci původního Slezského ústavu fungovaly oborové referáty (později oddělení). Pro existenci podsbírky jsou nejvýznamnějšími z nich referát historický, folkloristický, literární a sociologický. V průběhu jejich fungování si pracovníci vytvářeli vlastní archivy, v nichž shromažďovali nepřeberné množství materiálů (fotografické, kresebné a rukopisné), které buď k výzkumu přímo sloužilo, nebo mohlo být využito. Tyto archivy, s výjimkou literárního, vznikaly pouze pro interní potřebu zaměstnanců ústavu a jejich veřejné užívání bylo vyloučeno. Literární archiv, na rozdíl od výše jmenovaných, obsahoval také mnohé pozůstalosti a korespondence významných regionálních literátů či vlastivědných pracovníků a cílem jeho tvůrců bylo zpřístupnit soubor veřejnosti. Se změnou struktury ústavu, respektive redukcí v něm zastoupených oborů, ztratila existence některých archivů své opodstatnění a došlo k jejich přesunu na jiná specializovaná pracoviště. V největší míře se dislokace týkala Literárního archivu, který byl během 70. let rozdělen na jednotlivá pracoviště Slezského muzea (historické, muzikologické, Památník Petra Bezruče) a část, zejména pozůstalosti a korespondenci, převzal Státní oblastní archiv v Opavě (dnes Zemský archiv v Opavě). Některé z archivů, např. archiv lidových písní a tance, získala také mimopavská pracoviště, zejména Ostravské muzeum či Etnologický ústav Akademie věd. Uložení části dislokovaného materiálu není dosud známo, protože některé přesuny proběhly bez jakékoliv doprovodné dokumentace. Další budování jednotlivých archivů probíhalo v souladu s omezeným zaměřením ústavu. V důsledku těchto přesunů získalo Slezské muzeum po převzetí ústavu do správy pouze torzo z původních souborů.

Archiv a přírůstkovou evidenci zpracovanou v rámci činnosti Slezského ústavu v letech 1953–1988 převzalo v roce 1996 Dokumentační a muzeologické oddělení Slezského muzea. Šlo o neuspořádaný, torzálně dochovaný soubor písemností, fotografií, negativů a dalšího materiálu, tvořící původní literární, folkloristický, fotografický, historický a sociologický archiv. Jeho uspořádáním byla pověřena dokumentátorka oddělení Anna Opravilová. Provedla převod materiálu do druhé evidence a rovněž k sbírce přiřadila materiály nashromážděné ve spisovně Slezského ústavu a jeho fotoarchivu. Po změně organizační struktury muzea a vzniku muzeologického pracoviště byl správou podsbírky pověřen David Váhala, kterého v roce 2011 vystřídala Barbora Honková.

Podsbírka Sbírka Slezského ústavu dnes zahrnuje fotodokumentaci (fotokopie, negativy, mikrofilmy, fotografie), výzkumnou dokumentaci (excerpta z archivních pramenů, výsledky sociologických průzkumů, zprávy o výzkumné činnosti), rukopisy (strojopisy) vědeckých prací, personální záležitosti zaměstnanců (úmrtní oznámení, členské průkazy), korespondenci, propagační materiál (pozvánky, plakáty, gratulace, čestná uznání, tiskopisy), publikace, novinové výstřižky a jiné hmotné doklady (cedule, busty, razítka). Využití podsbírky pro prezentační činnost je vzhledem k charakteru materiálů omezené, nicméně je stále zdrojem unikátních informací o činnosti Slezského ústavu a jeho pracovníků. V důsledku toho, že činnost samostatného Slezského ústavu byla již ukončena, rozšiřování podsbírky probíhá v menší míře, než tomu bylo v minulosti. Do budoucna se předpokládá začlenění tohoto souboru do podsbírky historické.

Na vybrané sbírkové předměty z podsbírky Slezského ústavu se můžete podívat zde.

 

 

 

Poslední aktualizace článku: 06.11.2017

Vytisknout celý článek

Doporučit článek „ Podsbírka Slezský ústav“ na Facebook