Výstavy
Děti a válka. Příběhy dětí v letech 1939–1945
6. dubna – 30. listopadu 2011
Perzekuce – příběh zla: Návrat lidických dětí
6. dubna – 30. června 2011
Po stopách paravýsadku Wolfram
6. dubna – 30. listopadu 2011
Jedna oprátka za druhou: Generál Karel Lukas
6. dubna – 30. listopadu 2011
Vypálené obce – Zapomenuté Javoříčko
6. dubna – 30. května 2011
společná vernisáž 5. dubna 2011 v 17 hodin
Autoři výstav
Jana Horáková (Děti a válka, Po stopách paravýsadku Wolfram, Generál Karel Lukas, úprava stálé expozice)
Kamila Poláková (Děti a válka)
Památník Lidice (Návrat lidických dětí)
Vlastivědné muzeum v Olomouci (Zapomenuté Javoříčko)
Produkce výstav
Marie Augustynková
Instalace
Kamila Poláková, Hana Polášová, Jan Hanzlík, Marie Víchová, Jiří Král, Jana Horáková, Božena Martiníková, Nella Onderová
Letošní výstavní sezona začne v Památníku II. světové války ve středu 6. dubna. Pro návštěvníky je připravena série výstav, které doplní stálou expozici Doba zmaru a naděje. Název hlavního letošního tématu zní Děti a válka. Příběhy dětí v letech 1939–1945 a přibližuje ho stejnojmenná výstava ve správní budově památníku.
Když dne 1. září 1939 vypukla 2. světová válka, změnil se život milionům lidí, a to nejen vojákům a dospělým, ale také jejich dětem. Tisíce jich musely opustit domovy, rodiče a blízké, musely se skrývat před bombami, byly svědky vraždění, byly nasazovány na pomocné práce, byly bezohledně vražděny ve jménu rasové čistoty. Ale i přes všechnu hrůzu a strádání si děti dokázaly uchovat svůj idylický svět, v němž si hrály, kreslily a zpívaly. A právě o jejich životě za války, vnímání válečných událostí, obraně před utrpením a strachem pojednává výstava Děti a válka.
Oblastí, která se se začátkem války zásadně proměnila, bylo školství. Již zářijová mobilizace v roce 1938 vážně narušila systém výuky – mnoho škol bylo zabráno pro potřeby armády. Po okupaci byl reorganizován školský systém: byl snížen počet středních škol a omezeno studium dívek. Obecná škola byla zkrácena o rok, měšťanské školy byly prohlášeny za výběrové, takže většina žáků mohla mít pouze základní vzdělání. Na všech typech škol byla zavedena povinná němčina.
O převýchovu české mládeže mimo školu se mělo starat Kuratorium pro výchovu mládeže, ustavené vládním nařízením ze dne 29. května 1942 po vzoru německé mládežnické organizace Hitlerjugend. Jeho předsedou se stal protektorátní ministr školství a osvěty Emanuel Moravec. Do konce roku 1942 byly vybrány spolky pověřené převýchovou mládeže. Jako poradci pomáhali od počátku vzniku kuratoria příslušníci Hitlerjugend. Svou činnost zahájilo 13. března 1943, u české mládeže se však nesetkalo s očekávaným nadšením. Na územích připojených okupací k Německu působila také německá mládežnická organizace Hitlerjugend (Hitlerova mládež).
Vzdělání i výchova dětí a mládeže probíhaly na základě plánu germanizace českých zemí, vypracovaného na podkladě rasových a národnostních idejí, jehož výsledkem bylo „konečné řešení české otázky“ – plán totálního vysídlení Čechů na Sibiř a Volyň a osídlení území Čech a Moravy německým obyvatelstvem. Ponechána zde měla být pouze menší část rasově „vhodných“ Čechů, kteří měli být ovšem poněmčeni. Tato část měla být vybrána právě z řad dětí a mládeže, která byla považována za nejsnáze převychovatelnou. Tento plán měl být prováděn postupně, protože Říše potřebovala české dělníky ve válečné výrobě.
Tisíce židovských dětí byly postiženy holocaustem. Celé rodiny byly odesílány do ghetta v Terezíně nebo přímo do koncentračních táborů, nejčastěji do Osvětimi. Terezínským ghettem jich prošlo přes 10 500. Asi čtyři stovky zde zemřely, většina zahynula ve vyhlazovacích koncentračních táborech – asi sedm a půl tisíce.
Do koncentračního tábora v Osvětimi II. – Birkenau byli nařízením K. H. Franka z prosince 1942 posíláni rovněž Cikáni a neněmečtí příslušníci romských skupin balkánského původu. V letech 1943–4 byly vypravovány transporty Romů z protektorátu a také z internačních táborů v Letech u Písku a Hodonína u Kunštátu. Z českých zemí tak bylo dohromady do Osvětimi deportováno více než 5 500 osob. Poválečná romská populace v Čechách a na Moravě se následkem nacistického řešení cikánské otázky snížila asi na osm set osob. Celkem 2. světovou válku nepřežilo 17 000 dětí žijících na území Protektorátu Čechy a Morava.
Na výstavě je prezentována řada exponátů – školní pomůcky, hračky, dětské kresby, fotografie z rodinných alb. Projekt Děti a válka doplní výstava zapůjčená z Památníku Lidice a nazvaná Návrat lidických dětí. Ze sto pěti lidických dětí se jich domů vrátilo jen sedmnáct.
Ve správní budově bude na začátku sezony k vidění také výstava o obci, která měla podobný osud jako Lidice a jejíž jméno nese také název výstavy – Zapomenuté Javoříčko. Autory výstavy jsou Filip Žáček a Pavel Urbášek, kteří na devíti panelech zpracovali osud obce nesmyslně vypálené jen několik dní před koncem války.
Téma Děti a válka se promítne i do stálé expozice Doba zmaru a naděje v hlavním objektu. A nejen toto téma doplní stálou expozici. V letošní sezoně uvidí návštěvníci řadu zcela nových exponátů ve všech tematických celcích a uvidí také další výstavy, které se vážou k tématu 2. světové války. Jednou z nich bude výstava Po stopách paravýsadku Wolfram, který byl jednak nejpočetnějším výsadkem z Velké Británie, jednak patřil mezi nejúspěšnější. Vysazení skupiny se uskutečnilo v noci ze 13. na 14. září 1944 v prostoru Beskyd. Pilotům se nepodařilo najít hlavní orientační cíl – Lysou horu, a tak parašutisté seskočili v prostoru Nytrová-Kotly. Během seskoku došlo k vzpříčení radiostanice v otvoru letadla, v důsledku čehož se skupina hned v počátku rozdělila a jejích šest členů (kpt. Josef Otisk, rtn. Josef Bierský, rtn. Josef Černota, rtn. Vladimír Řezníček, rtn. Karel Svoboda, čet. Robert Matula) se již nikdy nesešlo – radista byl zatčen a poslán do koncentračního tábora. Skupina nicméně úspěšně rozvinula svou činnost a působila v Beskydech a na Brněnsku do konce války.
Další celosezonní výstavou je výstava uskutečněná v rámci projektu Jedna oprátka za druhou a nazvaná Generál Karel Lukas. Přibližuje osudy legionáře, významného představitele čs. odboje za 2. světové války, moravského rodáka Karla Lukase, člověka, který v 1. světové válce vstoupil do čs. legií ve Francii, na začátku 2. světové války měl ve Velké Británii na starosti reorganizaci čs. jednotek, byl pozorovatelem u spojeneckých jednotek v Africe a v roce 1944 se stal vojenským atašé v USA a Kanadě. Po únoru 1948 byl však obviněn z velezrady, vězněn a mučen. Na následky nelidského týrání zemřel 19. května 1949.
Akce v Památníku II. světové války:
23. dubna 2011, 10 hod.
66. výročí osvobození města Opavy
volný vstup do stálé expozice
29. dubna 2011
Slavnostní setkání veteránů – účastníků bojů v rámci ostravsko-opavské operace
8. května 2011, 10 hod.
Pietní akt k 66. výročí ukončení 2. světové války, setkání historických vozidel, promítání válečných dokumentů
4. června 2011
Den dětí
Po celý den budou pro malé návštěvníky připraveny vědomostní soutěže, na ty nejlepší čeká řada odměn. V 15 hodin začne pro dětské návštěvníky komentovaná prohlídka, která jim přiblíží život dětí za 2. světové války.
19. června 2011
Heliodor Píka a vznik Čs. vojenské mise v SSSR
přednáška Jany Horákové
Základní údaje:
Památník II. sv. války, Hrabyně
otevírací doba: denně 9–17 hod.
vstupné: 50 / 25 Kč, rodinné 100 Kč
bezbariérový přístup
Kontakt pro média
Simona Juračková, marketingová manažerka, e-mail: jurackova(at)szmo.cz, tel.: 553 622 999, mobil: 734 573 619
Ke stažení:
Tisková zpráva SZM ze dne 30.3.2011
Fotografie - Hrabyňské děti při osvobození obce v dubnu 1945
Fotografie - Slovenské děti maskování letounu
Poslední aktualizace článku: 06.04.2011
Vytisknout celý článek
